Tyhle hloupé otázky nám rodiče dávají. Víme, jak z toho ven

Každý rodič jede podle programu, který si vytvořil ve tvém dětství. Asi nestíhají to, že už ti není pět let, a stále se ptají na nevhodné otázky. Pojďme jim pomoct a zkusit to lépe.

„Máš hlad?“

Otázka, kterou jsi slýchala už jako malá. V té době ale tento dotaz měl svůj smysl. Skutečně jsi měla ruce příliš malé a neschopné si něco sama nachystat. Ptát se na tuto otázku nyní je už opravdu mimo mísu. Všichni přeci víme, že jsi schopná a skvělá kuchařka, která ráda připravuje svačiny a večeře nejen sobě, ale i celé rodině.

Jak z toho ven?

Zkus vysvětlit mámě nebo dalším dospělým, že jim děkuješ za jejich starost. Zkus jim říct, že chápeš, že jako malá holka sis nedokázala nachystat nic k jídlu sama. Teď už ale budeš raději, když tuto zodpovědnost nechají na tobě, aby ses mohla do života něco naučit. Až se osamostatníš, také za tebou nikdo nebude chodit a ptát se, zda máš hlad. Budeš se o své zdraví starat sama. Poděkuj za péči a převezmi za sebe zodpovědnost. Třeba dnes nachystej večeři pro celou rodinu.

„Jak bylo ve škole?“

Tahle otázka zní sice tak, že se dospělý zajímá o to, jak ses dnes měla, častěji ale zaznívá jen jako kulisa na pozadí neustálé práce dospělého. Těžko se ti svěřuje s něčím osobním, když se ti dospělý ani nedívá do očí a nijak dál neprojevuje zájem o to, co říkáš.

Laura (16): Toužím se stát dobrou kuchařkou. Doma ale musím vařit tajně, máma se rozhodla mít ze mě právničku.

Jak z toho ven?

Zkus vysvětlit rodičům, že tahle otázka prostě nefunguje. Oni ji používají, protože od svých rodičů sami nic jiného neslyšeli. Neumějí to lépe. Vysvětli jim, že si k hovoru přeješ sednout k čaji nebo k něčemu dobrému, aniž by hrála televize nebo dospělý hleděl do mobilu. Udělejte si nový rituál a začněte se společně skutečně bavit. Místo obecného „Jak bylo ve škole?“ vytvořte nový rituál s názvem „Jdeme si na chvíli povykládat?“

„Co ti je?“

Tuhle otázku nesnášíme všichni. Obzvláště v případě, že je ještě pronesena tónem, ve kterém se značí „Co zase chceš, neotravuj mě svými problémy.“ Dospělí si od našeho narození myslí, že okamžikem našeho vzniku je vše hotovo a že už budou mít jen a pouze své pohodlí. Zapomínají ale na to, že se v našem světě děje mnoho změn, a že růst a dospívání je plné nových situací a emocí. Hodilo by se, kdyby si to občas uvědomili. Jejich život už je dost monotónní.

Čtěte také: Když se rodina zhroutí aneb jak pochopit rozvod svých rodičů.

Jak z toho ven?

Zkus rodičům vysvětlit, že tvůj život není stejný, jako jejich. Řekni jim, že oni už ve svém věku prožili spoustu zkoušek a emocí. Ty je nyní prožíváš poprvé a není vždy lehké se s tím popasovat. Vysvětli jim, že jejich pohrdání, despekt nebo přehlížení ti v ničem nepomáhá. Pomoz jim, aby ti už neříkali takové otázky, a aby raději mlčeli, když si s tebou nechtějí o ničem popovídat. Poděkuj jim za snahu a snaž se vysvětlit, že ti jejich skutečný zájem opravdu pomůže.

Věříme, že to společně zvládnete.

Autorský text | foto: freepik

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu