Kamila (17): Vždycky jsem byla šedá myška a nikdo o mě neměl zájem, pak mi náhodné setkání změnilo život

Kamila se nikdy moc nezapojovala do dění ve třídě, seděla stranou a v koutě si četla své oblíbené knížky. Nosila silné a nehezké brýle, vlasy si nijak neupravovala, a rozhodně si nelámala hlavu s tím, co má zrovna na sobě.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Měla jen pár kamarádek, ale nikam s nimi nechodila, ostatní v kolektivu se jí spíše stranili, protože pro ně byla prostě „mimoň“. Ona se tím však příliš netrápila, raději si četla nebo se učila. Když odjela v šestnácti letech na letní vědecký tábor, změnil se jí život, a z ošklivého káčátka se stala hvězda.

Vždy jsem byla jiná

Kamilu vždycky zajímala věda, historie a moc dobře se učila jazyky. V kolektivu vynikala svými znalostmi i tím, že se zajímala o věci, které jiným dětem nepřišly zajímavé. Její maminka pracovala v laboratoři, tatínek učil na vysoké škole a Kamila chtěla být vědkyní, její sen byl podílet se na velkých objevech. Proto četla knížky a nezajímalo ji tak nic moc jiného. Nepotřebovala se hezky oblékat, česat a líčit, to ji ve vzdělání nijak nepomáhalo.

V kolektivu tak byla za podivínskou šedou myšku a mnoho přátel tak neměla, vlastně se stýkala jen s dětmi z vědeckého kroužku, se kterými pravidelně jezdila i na vědecké tábory a nejrůznější exkurze. Byla spokojená a velmi cílevědomá, pošklebků svých spolužáků si nevšímala, a šla si za svým. Když ale přišla na gymnázium a dosáhla patnácti let, uvědomila si, že by jako dívka chtěla vypadat malinko víc žensky, ale nemohla najít svůj styl, a když se pokusila nalíčit nebo kreativně obléci, opět se setkala jen s posměšky. Raději tak zase byla tou šedou myškou.

Táborový vedoucí jí otevřel oči

Na posledním letním táboře, který trávila Kamila se stejně chytrými dětmi v přírodě, poznala táborového vedoucího, který pracoval jako učitel, ale ve volném čase se věnoval fotografování. Byl u nich v kroužku nový a všimnul si na Kamile něčeho, co nikdo jiný neviděl. Měla moc hezké oči, postavu a byla vysoká. Šel si s ní tedy promluvit.

„Přišel za mnou a ptal se mě, jak se dívám na módní trendy a jestli mě někdy nenapadlo vyměnit vytahané oblečení za něco modernějšího. Já jsem mu dovyprávěla svůj příběh, i to, jak jsem se snažila oblékat jinak, ale že se to příliš nevyvedlo. A on mi úplně otevřel oči. Díky němu jsem zjistila, že mám modré oči a přirozeně blond vlasy. Co by za to jiné holky daly. Díky němu jsem pochopila, že můžu být krásná i chytrá zároveň, stačí změnit maličkosti,“ vypráví Kamila.

Nový táborový vedoucí v Kamile neviděl jen tu chytrou holku v otřesném oblečení a špatně zvolených dioptrických brýlích. Viděl v ní krásnou, mladou, chytrou a nesmírně sebevědomou holku, která je uvězněná ve svých obavách.

Chceš to změnit?

„Zeptal se mě, jestli bych to chtěla změnit a vrátit se v září do školy jako jiný člověk. Uvědomila jsem si, že ano, že tohle bych chtěla, že bych mohla být pořád stejná uvnitř, ale trošku jiná navenek. Možná by si mě konečně všimnul i nějaký kluk, přece každá holka v mém věku už nějakého kluka měla,“ pokračuje Kamila.

Když přijeli po skončení táboru domů, ozval se Kamile její táborový vedoucí a sešel se s ní i její maminkou. Jakožto amatérský fotograf jim nabídl, že společně mohou nafotit nějaké zajímavé fotografie, pro jeho chystanou výstavu. V tom by se Kamila mohla najít a také najít svůj styl. Obě souhlasily, a pustili se do toho. Kamila dostala nové oblečení, které si sama vybrala, a k tomu několik rad, jak to moc nepřekombinovat. Maminka jí spletla vlasy do copu a vydaly se do přírody nafotit pár snímků, ty pak se souhlasem rodičů, mohli vystavit na výstavě.

Jsi tak krásná

Fotky se povedly a také celá výstava, Kamila si zvedla sebevědomí, a do školy se vrátila jako úplně jiný člověk. Většina spolužáků si myslela, že k nim přišla nová dívka. Když si uvědomili, že je to ta šedá myška Kamila, všem spadla brada.

Dnes Kamila dále úspěšně studuje, zvládá do toho i své koníčky a také módu už má v malíčku. Kamarády si ale i tak pečlivě vybírá a vyhýbá se těm, kdo se jí dříve smál, a teď se s ní chce bavit, jen protože je hezká.

Našla si přítele, který studuje také na gymnáziu a příležitostně také pózuje před objektivem svého bývalého táborového vedoucího.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu