Erika (17): Stydím se za svou mámu. Kvůli nešťastné lásce z ní zbyla jen troska. Neuvěříš, co jí nakonec otec udělal

Patříte k dětem, které žijí jen s jedním rodičem? A jste kvůli tomu smutní? Už nemusíte. Já žiji s oběma rodiči, ale nejsme šťastní nikdo. Byla bych ráda, kdyby už se otec odstěhoval.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Máma je naprosto zničená z jeho přítomnosti, a už se za ni i stydím.

Krásná mamka

Maminka byla krasavice. Patřila mezi holky, co nemusí dělat nic, a jsou ohromné kočky. Kluci po ní letěli a rozhodně si mohla vybírat. No, a vybrala si mého tátu. Takový nenápadný typ, který ji sbalil na vzdělanost a galantnost. Ty ale záhy vzaly za své a máma měla po narození mě a bráchy už jen plné ruce starostí – a pán tvorstva vysedával u počítače, nebo se staral o své.

Na nás ani nesáhnul. A mamka začala vyloženě stárnout. Z fotek z dob našeho dětství vidím, jaká to ještě byla kočka. Ale starost o tři děti – nás dva s bráchou, a ještě k tomu otce, to jí dávalo denně zabrat.

Chlap k ničemu

Někdy si říkám, že můj otec je úplně k ničemu. Nedokáže se mamky zastat, mluvit s ní příjemně, nedokáže doma nic uklidit ani opravit. Hlavně, že jezdí pracovat na výzkumné pracoviště. Připadá si povýšeně, protože má výšku a mamka ne. Je to hrozně nespravedlivé. Mamka se celý den dře v práci a pak ještě doma, a on nedělá naprosto nic. Snažíme se jí s bráchou pomáhat, ale taky jsme na ni někdy protivní a někdy se nám nic nechce. Asi to s námi nemá úplně jednoduché.

Zeptala jsem se jí, proč se už o sebe nestará

Mamka se v poslední době začala dost zanedbávat a vypadá to, že její staré a pohodlné tepláky jsou její každodenní úbor. Vlasy si myje i češe jednou týdně, takže vypadají velmi nevzhledně. Musím přiznat, že ani oblečení na sebe nedává čisté, většinou se jedná o několik dní používaná trika, která zrovna nevoní. Jednou jsem to nevydržela a zeptala jsem se jí proč na sebe tak zanevřela.

Tu odpověď nikdy nezapomenu: „Protože mě tvůj otec zradil a nechal mě ve všem samotnou. Mám zlomené srdce a nechci ani být ženou.“ To mě úplně dostalo. Najednou to nebyla moje mamka, o kterou se můžu, když to potřebuju, opřít. Najednou to byla upřímná hromádka čirého neštěstí. Kolik let v sobě asi ten smutek nosí? Tipuju, že od chvíle, kdy přijela z porodnice a byla na všechno sama.

Myslela jsem si, že jí pomůžu

Rozhodla jsem se, že to tak nenechám. Vyhlédla jsem si chvíli, kdy byla mamka pryč a doma byl jen otec. A zkusila jsem mu všechno vysvětlit a říct mu, že z mamky udělal otroka, který jen vaří, pere, uklízí a chodí do práce. Zatímco on si jezdí do výzkumáku, a pak se věnuje svým koníčkům. Řekla jsem mu, že si po sobě ani neuklidí talíř do myčky, ani oblečení v životě nevypral. Naštvalo mě, že tohle všechno s bráchou vidíme, a pak to budeme brát jako samozřejmost.

Nechtěla jsem, ať z bráchy vyroste taky takové budižkničemu. Všechno jsem to na otce vysypala. Čekala jsem, že nastane sebereflexe. To jsem se dost mýlila. Otec se začal řehtat a řekl mi, ať už se nedívám na ty americké seriály, že mi lezou na mozek. Místo toho, abych mamce pomohla, se pak všechno ještě zhoršilo.

Prožíváte podobné životní útrapy jako Erika a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].

Proč se neodstěhuje?

Otec se domů vracel stále méně a říkalo se, že si našel někde milenky. Vždycky se pak ale vracel domů a vysypal ten svůj špinavý kufr s oblečením a chtěl po mamce, aby mu to vyprala. Nepomohlo nic. Přála jsem si, ať už se rozvedou a ať se odstěhuje. Z mamky zbyla jen troska. Vlasy si myla už snad jednou měsíčně a do zrcadla už se nedívala vůbec. Začala jsem se za ni skutečně stydět. Nechápala jsem, proč mu neřekne, ať už se konečně odstěhuje. Mamka jen mlčela a snášela to dál.

Nakonec jsem se dozvěděla, že s ním zůstávala, protože alespoň částečně přispíval na chod domácnosti. A mamka by nás dva a byt nezvládla uživit sama. Takže to všechno snášela jen kvůli nám. Otec se asi po dalším roce odstěhoval s velkou slávou k jedné z milenek. Šmejd! Po tom všem si do mamky ještě rýpnul, když odcházel.

Veronika (17): Viděla jsem, jak mi bratr málem umřel. Zkouřil se marihuanou.

Řekl: „S takovou špínou už rozhodně žít nebudu!“ Jeho odchod jsme oslavili a pomalu se dostáváme ze dna. Já už chodím na brigády, a mamka si našla lepší práci. Jestli vám připadá, že je na nic, když jsou rodiče rozvedení, nemůžu souhlasit. My to rozhodně oslavíme!

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT