Můj přítel Petr je mým druhým sexuálním partnerem. Předešlý přítel byl můj první a vůbec mě to s ním nebolelo, naopak to bylo moc hezké a příjemné. Petr má ale o hodně větší výbavičku a navíc na mě vůbec nebere ohledy. Je mu už dvacet let a je o dost zkušenější. Když ho poprosím, aby zvolnil, je naštvaný a začne mi nadávat. Opustit ho ale nechci.
Je to normální?
Kamarádky mi říkaly, že někdy je normální, když holku sex bolí, jenže mně se to pak nelíbí a nechci to. Myslím, že jsem na Petra moc úzká. On ho má opravdu vyvinutého a bolí mě to, i když není ve mně úplně celý. Těžko se mi to popisuje. Docela se za to stydím, ale už si nevím rady. U doktorky jsem ještě nebyla a myslím si, že i tam bych se bála o tom promluvit. S mámou o takových věcech nemluvím vůbec a kamarádky mi řeknou jen to, co někde slyšely nebo přečetly.
S Petrem není řeč
No, a Petr na mne vůbec nebere ohledy. Hodně mu záleží na tom, abychom spolu pravidelně spali a já to vlastně chápu. Je starší a kluci v jeho věku to prostě vyžadují. Taky mi to není proti srsti, ale ocenila bych něžnější a ohleduplnější zacházení. Když však něco řeknu, Petr se urazí a klidně se mnou i týden vůbec nekomunikuje. Pak mi samozřejmě vyčítá, že je to má chyba.
Někdy na mě naopak vyjede, je hrubý a sprostě mi nadává. Umí se také ještě více rozvášnit a, i když já sama nechci, prostě si vezme, co chce. Když si vybavím tu bolest a nepříjemný pocit, je mi zle. Nechci, aby náš vztah skončil, ale asi to tak nakonec dopadne, jsem zoufalá.
Doufám, že se to časem zlepší, jinak se asi budeme muset rozejít. I když ho mám opravdu moc ráda.
PhDr. Tomáš Novák radí:
Vážená slečno, vskutku je zcela normální, pokud dívku někdy sex bolí. Výhradně ovšem za předpokladu, že si to právě takto děvče přeje. V opačném případě učiní slušný muž vše proto, aby místo bolesti nastoupila radost. Třeba i společná návštěva lékaře je krok správným směrem. Pokud se dotyčný naopak chová jako násilnický macho, radím jednat dle textu písničky: „Tys mi miláčku k srdci nepřirost. Vidím tě půl a mám tě pořád dost…“
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí