Křeček, morče, králíček nebo potkan. Tihle všichni drobní zvířecí kamarádi mají místo v nejedné domácnosti, ale co si budeme… je s nimi práce, musí se hodně čistit a hlavně dělají opravdu hlasitý nepořádek. Taková želva zavání lehce exotikou a vůbec není pomalá a hloupá, jak by sis mohla myslet. Právě naopak, želvy jsou hodně inteligentní a také zábavné.
Jen pozor na ty masožravé dravé druhy, taková vodní želva umí i pořádně kousat! Jinak se ale želvičky jako domácí zvířátka velmi hodí a při správné péči, která vůbec není složitá, ti želva svůj vděk a lásku jasně projeví.
Mazlivá, kontaktní ale i rychlá a nevyzpytatelná
Želvy skutečně nejsou vůbec hloupé a také není pravda, že by byly extrémně pomalé. Zvláště pak vodní želvy jsou od přírody dravé, takže se umí sakra ohánět. I když se to možná na první pohled nezdá, ona i želva potřebuje kontakt a je společenská. Bude potřebovat, aby ses jí věnovala a tvou lásku ti také stokrát vrátí. Pamatuj, že jak se ty budeš chovat k ní, tak i ona k tobě. Suchozemské želvy jsou obecně více přítulné. To ty vodní jsou naopak dost obratné a pro kus žvance se umí pořádně ohnat. Jsou obecně dlouhověké a dožívají se zpravidla 50 – 100 let. Pokud tedy má všechno, co k životu potřebuje, může ti dělat společnost po celý život.
Kterou želvu si vybrat
Pokud bychom si měli želvy rozdělit, tak existují vlastně tři druhy. Suchozemské, vodní a ještě polovodní. Ty nejsou moc známé a jde o druh, který je tak někde mezi suchozemskou a vodní.
Suchozemské želvy žijí na souši a jsou býložravé, jedí tedy pouze zelené listy, saláty nebo kousky ovoce v menší míře. Nejvíce si pochutnají právě na salátcích nebo pampeliškových listech.
Vodní želvy žijí samozřejmě ve vodě, i když i ony potřebují mít v teráriu kousek souše, kam si mohou vylézt. Jsou ale masožravé a dravé, takže jim salátek chutnat nebude. Zavděčíš se jim žížalami, červi, šneky nebo rybičkami. Nikdy by se neměly krmit zbytky masa od večeře a ani syrovým masem, které budeš teprve připravovat. Pak by mohly dostat chuť klidně i na tvé prsty.
Celkově by se neměly krmit zbytky lidského jídla, tedy žádné piškoty a podobně jim nikdy nedávej. Pokud se rozhodneš pro vodní želvu, nedivíme se. Ony jsou opravdu nádherné, ale nevyzpytatelné. Musíš počítat s tím, že na ně se spíše dívá. To suchozemské želvy jsou většími společníky a jsou nadmíru kontaktní.
Jaké potřebují podmínky
Suchozemská želva nepotřebuje mnoho. Postačí jí plastový vyšší box, ve kterém bude mít dostatek zelené potravy, nějaký kámen, na který si může vylézt a nepohrdne ani koutkem, ve kterém bude moci nerušeně odpočívat. V létě je pak klidně můžeš dát za zahradu, která jim bude připomínat jejich přirozené prostředí a bude tam mít i dostatek přirozené stravy.
Vodní a polovodní želvy potřebují terárium nebo akvárium, kde bude většinu plochy tvořit voda. Kromě toho ale musí mít i kousek souše, protože netráví všechen čas jen pod vodou. Většinou se tento prostor vytváří za pomocí velkého kamene, na který si želva vyleze, když se jí nebude chtít plavat.
Nezapomeň, že želvy patří do živočišné třídy plazů. Jsou tedy studenokrevné a teplota jejich těla se mění podle aktuálního okolního prostředí. Jejich tělo tedy neprodukuje teplo a jsou odkázané na teplo a světlo zvenčí. Zvláště pak v zimním období je velice důležité želvě svítit výhřevnou žárovkou. Potřebuje se v určitém místě pravidelně vyhřívat, takže na dostatek UVB záření pro ni nezapomeň.
Jinak je ale nenáročná, drápy a zobák si obrušuje sama, jen jí musíš dodat sépiovou kost. Ta jí dodá také potřebnou dávku vápníku, který je důležitý pro vývoj krunýře. Jestliže želvu budeš vhodně krmit a bude mít dostatek světla a tepla, nemusíš se obávat, že by s ní byly nějaké potíže. A bude to kamarádka opravdu na celý život.
Líbí se ti želvy? A kterou si vybereš za svou věrnou společnici?