To, co jsem udělala, mě velmi trápí a už jsem se mockrát chtěla ke svému činu přiznat, ale nedokázala jsem to. Potřebuji se s tím někomu svěřit a moc se za svůj čin stydím. Jenže mí rodiče se o mě moc nezajímají a děti se mi pak smějí.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Byla jsem jediná, kdo ještě neměl mobilní dotykový telefon v naší třídě. Smáli se mi a volali na mě „chudáku“, když se naskytla příležitost, prostě jsem ty peníze vzala. Okradla jsem své spolužáky a mobil si koupila, abych alespoň trošku zapadla. Vím, že jsem ale neudělala správnou věc.