Zvykla jsem si, že mám pokojíček pro sebe, že mi rodiče dávají všechno a jsou jen moji. Teď je ale všemu konec. Můj pokoj už je přestavěný, aby bylo místo i pro mého malého bratříčka, který se má zanedlouho narodit.

Když mi to rodiče oznámili jako velké překvapení, nenáviděla jsem je za to. Nechci mít sourozence, jsem ráda jedináček.

Rodiče jsou nadšení, tuto novinku mi oznámili s velkou parádou, řekli mi, že mají pro mě velké překvapení, že budu koukat. Já jsem se hrozně těšila, už dlouho chci po rodičích nový tablet a tak jsem si myslela, že mi ho konečně koupili. To jsem se ale šeredně spletla, nedostala jsem nic, přišel jen velký šok. Oznámili mi totiž, že čekají druhé dítě, že budu mít sourozence - a mysleli si, že budu mít asi radost.

Těší se z toho celá rodina a i já vím, že bych se měla těšit s nimi, ale nemůžu. Opravdu se vůbec netěším, teď mi dochází, že už nebudu jejich jediná holčička, nebudu mít výhody, které jsem doposud měla, a které mi všichni kamarádi záviděli. Budu se muset dělit a smířit se s faktem, že teď už na mě nebudou mít tolik času. Jsem v tomto hodně sobecká, ale nemůžu si pomoct.