Můj otec je fajn, když je střízlivý, ale když se opije, snažím se mu jít z cesty. V ten moment se promění na monstrum, ze kterého jde strach. Po posledním zážitku, který byl pro mě nepředstavitelně hnusný, se ho bojím natolik, že se před ním raději zamykám ve svém pokoji a snažím se dělat, že neexistuji.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Příběh se udál již před nějakou dobou. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.