Vendula (14): Naše chuť na jahody skončila tragédií, dodnes navštěvuji psychologa a pořád vidím tu kaluž krve

Dětská hra se snadno může zvrtnout ve velké neštěstí. Děti si často nebezpečí neuvědomují a jdou do všeho po hlavě. Následky však mohou být fatální. Z příběhu mladé Venduly opravdu mrazí. Pro některé to však může být i ponaučení.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Léto na venkově

Vendula žije s rodiči ve velkém městě, ale každé prázdniny jako malá jezdila k prarodičům na venkov. Do malé vesničky jezdila Vendula vždycky moc ráda, měla tam kamarády a u babičky se jí líbilo. Byla to změna, s místními dětmi se ráda koupala v místním rybníčku, jezdila na kole, běhala po lesích a polích, navštěvovala koně a krávy na pastvách a užívala si dětství jako všechny vesnické děti.

Dny si zkracovaly hraním her a vymýšlením nejrůznějších dětských lumpáren. Jedna taková se jim ale jeden den vymkla kontrole, a skončila velkým neštěstím.

Bylo krásně a my jsme měli chuť na jahody

Jeden letní den se kamarádi společně s Vendulou poflakovali po vesnici a uviděli za plotem u souseda krásné a velké jahody. Chtěli je ochutnat, a tak se rozhodli, že přelezou plot a nějaké si natrhají. Plot byl ale vysoký a kamarádi přecenili své síly. Vybrali dva silné kluky, kteří měli přelézt plot a natrhat pár jahod. Mysleli si, ale že soused není doma, jenže to se spletli, a tak byli velmi vyděšení, když na ně vyběhl.

„Mysleli jsme si, že nikdo není doma, auto před domem neměli a často jezdili do města k dceři. Ty jahody vážně vypadaly dobře, i když jsme jich doma měli všichni dost, tyhle nás lákaly víc, prostě hloupé děti, které si chtěly zpestřit den. Když ale Patrik přelézal plot už zpět s kapsami plnými jahod, soused se vynořil z kůlny na zahradě a začal na nás hrozně křičet.

Uměl se napít – a ten den byl hodně opilý a agresivní. Kluci se lekli a narazili do sebe. Patrik už byl na plotě, když se Honza rozběhl a chtěl na plot vyskočit taky, skočil ale tak nešťastně na Patrika, že se narazil na kůl, který z dřevěného plotu trčel. Vypadalo to hrozně – ten pohled mám dodnes před očima,“ vypráví Vendula.

Všude krev a hrozný zmatek

Když Honza dopadl na zem a otočil se, nevěřil svým očím. Všechno se seběhlo hrozně rychle, soused, který vyběhl na zlobivé děti, jako by oněměl, všichni se překřikovali a nikdo nevěděl, co má dělat. Vendula začala ze všech sil křičet o pomoc a doběhla pošťačka, která o dům vedle roznášela. Ta naštěstí zachovala chladnou hlavu, chlapci poskytla první pomoc a zavolala záchrannou službu. Pro Patrika musel přiletět vrtulník, který ho s vážným zraněním převezl do nemocnice.

Prožíváš podobné životní útrapy jako Vendula a ráda by ses s nimi svěřila? Napište nám na email [email protected].

Všude byla krev, pro vyděšené děti si přišli rodiče a pro Vendulu babička. Všichni byli v šoku, dětem ani nikdo nenadával, s Patrikem to nevypadalo vůbec dobře. Celou noc nikdo nespal a všichni čekali na zprávy z nemocnice. Po několikahodinové operaci se však podařilo Patrika stabilizovat a vypadalo to, že přežije.

Přežil, ale bylo to na hraně

Patrik se ze svého zranění léčil dlouhé měsíce, vypadalo to v jednu chvíli, že už to ani nepřežije. Děti, které u toho byly, si všechno dávaly za vinu a Vendula se sesypala natolik, že musela začít chodit k psychologovi. Rodiče Patrika však nějakým způsobem chápali, že šlo o dětskou lapálii, a tak alespoň dovolovali dětem se s nemocným Patrikem občas vidět, ven je už ale nikdo společně nikdy nepustil.

„Dodnes mám noční můry, vidím často všude krev a slyším ten křik. Bylo nám tehdy devět let, a já se s tím ani po pěti letech neumím srovnat, vždyť se mohl zabít. Teď už si dávám na všechno velký pozor,“ končí své vyprávění Vendula.

Patrik je dnes v pořádku, i když následky si ponese už navždy.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu