U svých pěstounů žiji už pátým rokem, a když si mě brali k sobě, byla jsem moc šťastná. Každé dítě z domova si přeje dostat novou šanci a mít normální rodinu. Já jsem to prožívala stejně, v domově jsme byli hodně omezení, neměli jsme toho moc a já se těšila na novou rodinu, kde budu mít zázemí a také nové sourozence.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Jenže z těch se vyklubali tyrani a dneska to celé vidím úplně jinak. V domově jsem nemusela s nikým bojovat ani se bát. Chtěla bych se tam zase vrátit zpátky ale je mi líto mých pěstounů, oni se opravdu snaží.