Radka (14): Nový spolužák nás začal šikanovat, společně jsme na něj ale vyzráli

Radka vždycky chodila do školy ráda, měla dobré známky a také skvělé kamarády, kteří pro ni byli velmi důležití. Proto si její maminka všimla, že je něco v nepořádku, když najednou přestala do školy chodit s úsměvem a začala se chovat doma podivně. Rodiče se jí snažili pomoci a zjistit, o co jde, ona si však společně s ostatními dokázala poradit sama.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Co se s tebou děje?

Radka měla ve škole a ve své třídě malou partu kamarádů, se nimiž dělala úplně všechno. Byli jako všechny ostatní děti – a Radka se za nimi do školy vždy moc těšila. Chodila tam s úsměvem, a dokonce už o víkendu nemohla dospat. Tedy jen do doby, než po prázdninách nastoupila na druhý stupeň. Poté se všechno změnilo. Po prvním týdnu si její rodiče začali všímat, že je jejich dcera smutná stále častěji, do školy už se netěší a občas před spaním pláče. Jindy si zase vymýšlela nejrůznější výmluvy, jen aby do školy na druhý den nemusela.

Situace se zhoršovala, a proto její maminka zašla za třídní učitelkou, aby se na dceru přeptala. Známky měla pořád moc dobré, s kamarády se bavila také stále, problém byla jen samotná škola. Ovšem třídní učitelka si vůbec ničeho nevšimla, i přesto přislíbila, že se na situaci zaměří a pokusí se zjistit, proč se Radka začala chovat tak zvláštně. Příčinu to mít muselo.

Přestala jíst, situace byla stále horší

 I když se učitelka snažila, ničeho si ani po měsíci nevšimla. Přesto byla Radka stále smutná a začínala se až nebezpečně uzavírat do sebe. Po nocích nespala a potají plakala do polštáře, přestala jíst a hubla, už se nesmála tak jako dříve. Maminka se tedy spojila s ostatními rodiči jejích spolužáků. I ti si všimli, že se jejich děti začínají chovat podivně a do školy už se jim moc nechce, jednomu z kluků dokonce mizely ve škole peníze. Bylo jasné, že problém musí být někdo z ostatních spolužáků.

I když se rodiče snažili s Radkou promluvit, bylo to marné, s ničím se nesvěřila a šlo vidět, že se něčeho nebo někoho bojí. Později tedy s dětmi z jejich skupinky promluvil školní psycholog. Tomu se podařilo záhadu odhalit, než se však stačil poradit s rodiči, děti si nakonec pomohly samy.

Propadlík, který využíval situace

Na druhý stupeň totiž do třídy k Radce nastoupil i nový žák, byl starší, protože musel opakovat ročník. Kromě toho měl robustní postavu, byl vysoký a děti se ho bály. On si toho všiml, a tak toho začal zneužívat. Slabším dětem ve třídě bral svačiny, občas peníze, nadával jim a nutil je pod výhružkami dělat úkoly, na které on nestačil, jen aby prošel do dalšího ročníku. Děti měly strach a také nechtěly být za práskače, proto nic neřekly a raději se mu podřizovaly.

Stejný metr

Jeden z Radčiných kamarádů měl staršího sourozence na stejné škole, ten všechno poznal a pokusil se mladším dětem pomoci. Vymysleli společně, jak to udělat. „Bylo ho potřeba zastrašit, to jsme se shodli všichni, a doufali jsme, že když mu ukážeme, že máme také starší kamarády, kteří se nás zastanou, bude všechno v pořádku a on toho nechá. Nakonec to také vyšlo a možná ještě lépe, než jsme předpokládali,“ vypráví Radka.

Děti se tedy domluvily se starším bratrem jejich kamaráda. který si na násilníka z jejich třídy počkal, když si zrovna šel za dětmi o přestávce pro svačiny. Vylekal ho tak, že už si to nikdy nedovolil, pohrozil mu a slíbil, že se o jeho chování dozvědí ostatní. Lest se povedla a děti už měly klid. Nakonec totiž tenhle kluk udělal problémů více i mimo školu, a musel proto odjet do výchovného zařízení. Jeho rodiče na něj zkrátka nestačili.

Radce a jejím kamarádům se už zase ulevilo a do školy zase všichni chodili s úsměvem.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT