Tak jsem ho sbalila

Martina vzpomíná: „Nemyslela jsem na nic jiného, jen na něj. Z jedniček jsem měla trojky a ve škole se trápila. Přestala jsem se věnovat svým zájmům a veškerou energii jsem věnovala jen tomu, abych se s ním mohla blíže seznámit. Kamarádka mi poradila, že se půjdeme podívat na jeho fotbalový zápas, prý někde četla, že když mu dám najevo, že me jeho koníčky zajímají, stoupnu u něj na ceně. Tak jsme šly. Tahle rada mi změnila dosavadní život.“.

Na fotbalovém zápase si Martin Martiny skutečně všiml a dali se do řeči. Další týden spolu zašli do kina a začali se vídat čím dál častěji. Martina nakonec velmi rychle pochopila, že pokud si chce jeho přízeň udržet, bude muset mu dát to co chce. Přeci jen byl starší a tihle kluci už touží po bližším fyzickém kontaktu. Nemusela se ale dlouho přemlouvat, přece ho milovala. Jenže štěstí a láska nevydržely dlouho, už po třech měsících jejich vztah ochaboval a Martin na ni měl pořád méně času. Nakonec musela pochopit to, co si nikdy nechtěla přiznat. Byl takový, jak se o něm vykládalo a rád se otočil za každou sukní. Martina tak zjistila, že zdaleka není jedinou láskou v jeho životě.