Když jsem se dostala na gymnázium, byla jsem ráda, že zde budu mít i svoji nejlepší kamarádku Majku ze základní školy, kterou také přijali ke studiu. Byla to velká náhoda, že jsme na gymnázium nastoupily dokonce do stejné třídy. To jsem ovšem netušila, jak moc se moje kamarádka změní.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
S Majkou jsme se kamarádily od šesté třídy
Na základní škole jsme s Majkou mívaly zhruba stejné známky. Kamarádily jsme spolu od doby, co jsme začaly chodit na druhý stupeň. Byly jsme nerozlučná dvojka, která spolu trávila hodně volného času. Stále jsme si měly o čem povídat, na spoustu věcí jsme měly stejný názor. Obě jsme si v deváté třídě podaly přihlášku na gymnázium a obě jsme byly přijaté.
Teď s odstupem času uvažuji, že se možná Majka snažila po mně opičit. Je totiž pravda, když jsem měla něco nového na sebe, za chvíli to měla koupené i ona. Přiznám se, že mi to vůbec nevadilo, že jsme chodily podobně oblékané. Bylo to príma mít kámošku, s níž si rozumím. A hlavně jsem byla ráda, že na gymnáziu budu mít spřízněnou duši, takže přechod do nového kolektivu nebude tak těžký. Nejsem totiž právě z těch holek, které se lehce seznamují, a z tohoto důvodu jsem se nástupu na gymnázium i obávala.
Nový život na střední škole
Začátky na gymnáziu byly docela náročné, musela jsem si zvykat na úplně jiný styl výuky. Přece jen to byla střední škola a odlišný byl i přístup učitelů. Chovali se k nám už spíše jako k dospělým. Třídní kolektiv byl spíš holčičí, kluků jsme měli ve třídě méně. Postupně jsme se sžívali a vytvářeli nová kamarádství. Já jsem ale zůstala věrná Majce, i když jsem si ve třídě rozuměla ještě s dalšími děvčaty.
Přechod na střední školu Majce ale moc nevyšel. V některých předmětech se vůbec nechytala. Hlavně ve fyzice a chemii. Ale to bych nebyla já, kdybych jí nenabídla pomoc, kterou s díky přijala. Začala jsem Majku doučovat, aby učivu porozuměla, za což mi byla vděčná. Ale já jsem to dělala ráda, vždyť to byla moje nej kámoška.
Jak je možné, že se kamarádka tak změní?
Jednou jsem přišla po nemoci do třídy. To zrovna Majka pro změnu marodila s angínou. A byla jsem překvapená změněnou atmosférou v kolektivu. Holky jako by se mi vyhýbaly, nebo minimálně se se mnou moc nebavily. Nechápala jsem tu změnu, a tak jsem se jedné spolužačky zeptala, co proti mně mají.
Gábina, jak se ta spolužačka jmenovala, se zprvu zdráhala, ale když jsem na ni naléhala, tak mi odpověděla, že to bude asi tím, že si holky zjistily, že je po škole pomlouvám a vysmívám se jim. Také se dozvěděly, že Majce závidím kluka, se kterým chodí, a ona má strach, abych jí ho nepřebrala. Už jsem to prý jedné spolužačce udělala. Údajně jsem taková, že co má ona, tak hned musím mít taky a nesnesu, je-li ona v něčem lepší nebo má pěknější oblečení, modernější mobil a tak.
Zírala jsem na Gábinu s úžasem a zeptala se, kdo jí toto řekl
Byla to Majka, která se s tímto svěřila našim spolužačkám. Využila toho, že jsem v škole nebyla a pustila se do rozšiřování ničím nepodložených pomluv. Nechápala jsem její jednání. Nikdy jsem Majce nezavdala příčinu k tomu, aby mi nemohla věřit. Vždy jsem se jí snažila pomoci, dokonce mi ani nevadilo, když se po mně opičila s oblečením. Opravdu jsem ji vždy brala jako svoji nejlepší kámošku, se kterou si můžeme cokoliv říct a důvěřovat si.
Lež má sice krátké nohy, ale dojde daleko
Gábiny jsem se zeptala, jestli ona tomu věří, co Majka říkala. Řekla, že ani ne, ale ostatní spolužačky ano. Majce navíc doporučily, aby se mnou přestala kamarádit, a hned se nabídly, že se může přátelit s nimi. Ani se mi nechtělo Gábině vysvětlovat, že nevím nic o tom, že by Majka chodila s nějakým klukem. Setkala jsem se lží, která bolela a ranila mě na citlivém místě. Měla jsem za to, že si s Majkou důvěřujeme a rozumíme si. A přitom skutečnost byla úplně jiná.
Když se Majka po nemoci vrátila do třídy, už si dokonce ani nesedla za mnou do lavice, ale přestěhovala se dozadu ke Andree, kde bylo volno. A mě začala ignorovat. Naše dlouholeté kamarádství skončilo. Přemýšlím, kde jsem udělala chybu.
Ale asi se to v životě stává, že kamarádky přicházejí a zase odcházejí, a já si na to budu muset zvyknout.
