Klára a Bětka byly nejlepší kamarádky už od školky. Bydleli vedle sebe v jednom domě, jejich rodiče se znali, takže spolu jezdívali i na prázdniny. Ani jedna neměla sourozence, takže k sobě měly blízko jako opravdové sestry. Do té doby než Bětka začala Kláře závidět úspěchy a postarala se o to, aby trpěla.
Kamarádky jen do jisté doby
Kláru by nikdy nenapadlo, že by jí její nejbližší kamarádka mohla někdy nějak ublížit. Měly jen jedna druhou a vyhovovalo jim to. Jen do příchodu na střední školu. Protože se obě dostaly na gymnázium, chodily do stejné třídy. Klára byla vždycky ta chytřejší a bystřejší, Bětka zase ta hezčí a sebevědomější. To, co bylo dříve výhodou a díky čemu se tak skvěle doplňovaly, je ale nakonec úplně rozdělilo. Klára byla totiž velmi chytrá a podařilo se jí díky úspěchům dostat na prestižní soutěž, díky které vyhrála prázdninový pobyt v Anglii. To Bětka nemohla překousnout, protože se do Londýna vždycky chtěla podívat taky. A obyčejná lidská závist umí udělat hodně.
Zatímco si Klára užívala svého vytouženého a plně zaslouženého dvoutýdenního pobytu, Bětka spřádala plány, jak se jí za její úspěchy pomstít. Jelikož měly k sobě skutečně blízko, nebylo pro Bětku nic složitého, dostat se Kláře na účet na facebooku. Mezi kamarády rozšířila nejprve pomluvu, že Klára je jiná, než se zdá, že si dopisuje se staršími muži a že především díky tomu vyhrála soutěž. Díky falešným zprávám na sociální síti nebylo těžké něco takového dokázat.
Problémy nejen doma ale i ve škole
Díky zprávám, které měla Klára učiteli, a členovi komise psát, to skutečně vypadalo, že se do něj zamilovala, a že spolu měli poměr. Což vyvolalo opravdu velký poprask. Klára se ze svého pobytu musela vrátit a celá věc se začala řešit, což neuniklo pozornosti okolí. Klára vůbec nechápala, co se stalo, byla z toho smutná a Bětka jí celou dobu byla velkou oporou. I když se nakonec dokázalo, že jde jen o fámu a nic takového se ve skutečnosti nestalo, Klára už byla mezi spolužáky brána úplně jinak a tak se dostala do začarovaného kruhu, kdy ji všichni odstrkovali, nemluvili s ní nebo se jí naopak posmívali. Vzniklo několik hanlivých fotek a Klára postupně upadala do depresí.
Když už nevěděla kudy kam, pokusila se o sebevraždu. Spolykala několik matčiných prášků na bolest a skončila na psychiatrii. Až tam potkala dívku, která jí otevřela oči. Když jí Klára dovyprávěla svůj příběh, řekla jí Míša, která na oddělení byla kvůli velkým depresím a poruchám příjmu potravy: „Přemýšlela jsi někdy nad tím, kdo se ti mohl na účet dostat a všechno to udělat? Nikdo tě nenapadá?“. A v tom to i Kláře došlo. Nikdo jiný, než její nejlepší kamarádka o ní nevěděl tolik, aby mohl tohle udělat.
Klára tak sice o jednu kamarádku přišla, ale druhou získala. S ní i větší sebevědomí, klid na duši a nový život.
