Do dnešní uspěchané doby, kdy nikdo nemá na nic čas, je ježek bělobřichý ideální společník. Je nenáročný a navíc většinu dne stejně prospí. Proto si získává stále větší oblibu a jde o nejčastější druh ježka chovaného v zajetí. Co bys o něm měla vědět, než zatoužíš po tom, mít ho také doma?
Plivání na záda
Tento druh ježka kupodivu vůbec nehibernuje. Nepotřebuje tedy vůbec zimní spánek, naopak, ten by ho v některých případech mohl i zabít. Nemusíš si tak lámat hlavu s tím, kam ho uložíš na zimu. Typickým rysem ježka bělobřichého je házení slin na záda. Že to zní vtipně? Ano, ale je to jeho zvyk a seznamuje s novými pachy. Ježci jsou samotáři a není obvyklé chovat je v páru. Také se musíš připravit na to, že i ježek má své dny a prochází jakousi pubertou. Během dospívání totiž shazuje několikrát své bodliny. V tomto období změní a vlastně zhorší svoje chování, tak se na to dopředu připrav. Po výměně bodlin se ale zase všechno vrátí do normálních kolejí.
Tak trochu mazlivá kočka s bodlinami
Ježčí povaha je hodně nezávislá a svobodomyslná. Potřebuje pochopení a zejména mladí ježci pak pravidelný denní fyzický kontakt. Je pro ně typické, že se navážou na jednoho člověka – svého pána, kterému pak důvěřují. Ovšem i tato vazba je velice křehká a ježek se tak na tebe může následně nazlobit, i když mu budeš jen podávat léky nebo ošetřovat nějaké zranění. S ježky se opravdu musí zacházet hodně opatrně.
Musíš ho vlastně umět pochopit a vnímat, když se ti to nepodaří, věř, že on to vycítí. Dokud je ježek ještě malý, musíš mu dopřát každý den mazlení a brát si ho na ruku a mluvit na něj, aby si na tebe mohl zvyknout. V dospělosti už tolik péče ježek nepotřebuje. Nebude mu ani vadit, když si s ním po několik dní nikdo hrát nebude. Postačí mu, když bude mít zajištěnou potravu, vodu, čistý výběh a samozřejmě nějaké zajímavé hračky na hraní.
Jak bydlí ježek
Nejvhodnějším obydlím pro ježka je umělohmotný box o velikosti alespoň 90×45 cm. Je ovšem možné mít ježka i ve skleněném teráriu. Bydlení by mělo být hlavně přiměřené velikosti, měla v něm být přiměřená pokojová teplota a v žádném případě v něm nesmí být prvky, o které by se ježek mohl poranit. Pozor na klece, ty vhodné pro ježka nejsou, protože nesmí být v průvanu. Potřebuje teplotu mezi 22 – 26 stupni, jinak se musí jeho ubikace vytápět. Jako podestýlka jsou nejlepší bezprašné hobliny a také potřebuje svůj optimálně velký domeček. Domeček se neboj i vyrobit například ze staré krabice nebo teplé zimní čepice.
Už je potřeba jen zmínit, co takový ježek vlastně jí. Že je jablíčko na zádech jen hezká scéna z pohádek, už jistě víš. Ježek je hmyzožravec, takže základem jeho jídelníčku by měl být různý hmyz. Pochutná si tak na moučných červech, švábech nebo sarančatech. Jenže samotný hmyz mu nestačí. Doporučuje se tedy dokrmování ježka a to kočičími granulemi a konzervami. Pro zpestření jídelníčku si občas rád dá i kousek vařeného kuřecího masa, vařeného nebo i smaženého vajíčka nebo vařenou rýži.
Není to tak složité, že? Takového domácího mazlíčka ti budou všichni kamarádi závidět.
