Inka (17): Tomáš byl jen můj kamarád, až se odstěhoval na druhý konec republiky, tak jsem se do něj zamilovala

Někdy můžeš být zamilovaná, a ani o tom nevíš. Tohle je přesně případ Inky. S Tomášem byli mnoho let přátelé, ale když se odstěhoval na druhý konec republiky, došlo jí, že ho miluje. Trápí se a snaží zapomenout, ale nedaří se jí to, protože pokaždé, když Tomáš přijede na návštěvu, její city se opět rozhoří.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Byli kamarádi od dětství

Inka a Tomáš se znali prakticky od dětství. Bydleli kousek od sebe, a jejich rodiny se navzájem navštěvovaly. Hrávali si spolu často před domem, a kdyby Inka nedostala ve škole roční odklad, nejspíš by spolu chodili i do stejné třídy. To však jejich kamarádství nikterak neohrozilo a zažívali spolu spoustu legrace a zábavy až do doby, kdy Tomáš prozradil Ince, že se jejich rodina bude stěhovat, protože jeho táta dostal práci jinde.

Ince nedocházelo, že se Tomáš opravdu odstěhuje

Inka z toho byla trochu smutná, ale vůbec jí to nedocházelo, že by se s Tomášem už neměli vídat každý den, tak jak byla zvyklá. Domluvili se, že jejich přátelství tím neskončí. Budu si psát a volat si a oba věděli, že čas od času se možná uvidí, protože Tomáš do jejich města určitě bude jezdit navštěvovat svou babičku. Proto si z toho ani jeden nedělali těžkou hlavu a posledních pár dnů si nekazili. Tomáš se dokonce na stěhování těšil.

Tomáš jí moc chyběl

Ince došlo až za pár týdnů, jak moc jí Tomáš chybí. Měla sice spoustu kamarádek i kamarádů, ale najednou jí začala chybět spřízněná duše, kterou měla právně v něm. Začala si připadat neúplná a prázdná. Na Tomáše myslela čím dál tím víc. Sice si občas napsali, ale Tomáš měl plno práce se zabydlováním v novém městě a celkově neměl moc času na to, aby si s ní každou chvíli psal.

Postupně na sebe začínali zapomínat

Po dalších pár týdnech si napsali už jen co druhý den – a po pár měsících si na sebe skoro nevzpomněli. Inka se srovnala s tím, že je Tomáš pryč, a začala si žít svůj život spokojeně i bez něj. Když však u jejích dveří zazvonil zvonek a za dveřmi stál Tomáš, který přijel na pár dnů navštívit svou babičku, mohla se štěstím zbláznit. Skočila mu kolem krku a v ten moment bylo všechno tak, jak dříve. Prožili spolu pár krásných dnů.

Tomáš odjel – a Inka byla neskutečně smutná

Po Tomášově odjezdu byla Inka přesně tam, kde tenkrát, když se odstěhoval. Opět si připadala smutná a opuštěná. Došlo jí však také něco jiného. To, co cítila k Tomášovi nebyly jen obyčejné přátelské city, ale byla do něho zamilovaná, a muselo to tak být už dlouho, jen si toho nevšimla. Sama byla chvíli vyděšená ze svého zjištění a přemýšlela, jestli to má Tomášovi vůbec říkat. Byla zvyklá, že před sebou nemají tajnosti, ale tohle bylo něco jiného.

Inka své city nakonec Tomášovi svěřila

Přemýšlela nad tím dlouho, zda se ke svým citům má přiznat, a nakonec se rozhodla to udělat. Napsala Tomášovi, že se obává toho, že její city k němu už dávno nejsou jen kamarádské, ale je v tom něco mnohem víc. Žádná odpověď jí však nedošla. Čekala několik hodin a začínala být zoufalá. Bála se, že svým vyznáním ho ztratila navždycky a vyčítala si, jak mohla být tak hloupá a něco takového mu vůbec napsat. Zpráva se už ale nedala vzít zpět.

Tomáš to cítil úplně stejně

Nakonec se Tomáš ozval. Omluvil se Ince, že ji nechal tak dlouho čekat, ale potřeboval vstřebat to, co mu napsala. Cítil to stejně jak ona, ale nevěděl, jak si s tím na dálku poradit. Ince v ten moment srdce zaplesalo, ale zároveň věděla, že jsou momentálně v neřešitelné situaci, a spolu být prostě nemůžou. Dělilo je od sebe víc jak 400 km. Oba je to ubíjelo, a místo toho, aby se ze své lásky těšili, byli oba jen nešťastní.

Nakonec svitla jiskřička naděje

Tomáš přišel s řešením. Za chvíli mu mělo být osmnáct a ten rok maturoval. Právě si vybíral vysokou. Byl dost chytrý na to, aby mohl jít kamkoliv chtěl, ale rozhodl se, že se přihlásí na školu v blízkosti Inky. Půjde na kolej a oni budou moct být zase spolu. Nebude to sice hned, ale těch pár měsíců to vydrží. Když jejich láska dosud neodezněla, věřil tomu, že bude trvat i nadále.

Inka teď jen doufá, že se Tomáš opravdu dostane na vysokou ve vedlejším městě a budou moct být opět spolu.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT