Páni, to je ale fešák

Anna vypráví: „Jako malé jsme se sestrou dělaly všechno společně, ani na chvíli jsme se neodloučily. Marie byla jen o rok starší, takže i v pubertě jsme všechno společně prožívaly a o všem si říkaly. Jednou jsme byly společně na letním táboře jako vedoucí a já se tam zamilovala do našeho zdravotníka. Byl o něco starší, ale to mi nevadilo. Sestra mě podporovala, ale já na ní viděla, že se jí také líbí a měla jsem pocit, že mi ho tak trošku závidí. A můj pocit byl oprávněný.“. Když se pak obě vrátili z tábora domů, už to mezi nimi nebylo takové jako dřív. Marie se Anně stranila, už si moc nepovídali a obě se uzavřeli do sebe. Anna chodila s tím krásným zdravotníkem a Marie jí tento vztah záviděla.