Dokud jsem stála stranou a moje kamarádka hrála první housle, naše přátelství bylo neotřesitelné v základech. Pak ale stačilo málo, aby se zbortilo jako domeček z karet.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

S Monikou jsme spolu kamarádily od prvního ročníku střední školy. Spojovaly nás hlavně společné názory. Obě nás také bavil pole dance, do kterého jsem se přihlásily. Monika vždycky byla za tu hezčí, já za tu chytřejší. Nebyla jsem právě ošklivkou, ale je fakt, že Monika se uměla vždy hezky upravit. Asi to bylo i tím, že nosila hlavně drahé značkové oblečení.

Já jsme se oblékala v second handu, kam by Monika nešla nakoupit ani náhodou. Já se v tom však nic neviděla špatného, dost často se mi podařilo sehnat opravdu dobré kousky. Na rozdíl od ní jsem se učila o dobře, takže toho, že jsme seděly v lavici spolu, Monika využívala k tomu, že ode mě opisovala. Mně to nijak nevadilo, co bych pro svoji kámošku neudělala.