Ach jo, nechce mě ….. Co teď, když to tak bolí?

Bolest je přirozenou součástí života. Bolest na duši je vždy horší vyléčit než jinou tělesnou bolístku. Postupem času, jak stárneme a stáváme se modřejšími ale zjistíme, že i rány na duši se dají slepit. Pomoci si ale z velké části musíme vždy především sami.

Obrňte se

Jako mladí to jen těžko chápeme. V tomto období je nejhorším zklamáním odmítnutí od člověka, který se nám líbí. Jistě to znáte také, líbí se vám nějaký kluk. Dlouhé týdny vymýšlíte, jak ho oslovit, jak mu dát najevo, že se vám líbí, a když se už konečně odhodláte a vyjádříte mu svou náklonnost – přijde hořké zklamání a odmítnutí.

Je potřeba si uvědomit, že tohle se vám pravděpodobně bude stávat už po zbytek života. Bohužel život nám do cesty klade mnoho překážet a odmítnutí je jednou obrovskou z nich. Čím dřív se obrníte proti neúspěchu a zklamání, tím snáze se vám s ním pak v životě bude bojovat. Protože, ať chceme nebo ne, přijdou horší zklamání, než jeden namachrovaný třídní krasavec.

Je to v pořádku, takový je prostě život

Vždy je potřeba si uvědomit, že chyba nemusí být nutně jen ve vás. Pokud jste se zamilovali, ale on ne – nemůžete za to. Pokud se snažíte najít brigádu, ale oni už vzali holku, která má více zkušeností – zase to není vaše chyba. Vždyť se najde někdo, kdo vás bude milovat a kdo vám dá šanci ukázat, že se umíte ohánět. Ze všeho, a to i z neúspěchů a odmítnutí se spíše snažte vytěžit jen to dobré a zbytečně se nepoddávejte smutku a trápení. Možná se vám tak jen otevřou jiné dveře a daleko lepší a zajímavější. Svět je veliký a i vy v něm své místo najdete a budete šťastná. Ono by to ale i bez toho zlého prostě nešlo.

Ruce pryč od toho co vás trápí

Někdy něco chceme tak moc, že si neuvědomujeme, že nás to vlastně ničí. Někoho pomohou vyléčit životní zkušenosti, jiný se s tím potýká po celý svůj život. Nakonec ale skončí v ordinaci psychologa s nervama v háji. Nechcete se přece trápit jen proto, že se k vám někdo nehodí, že si vás neváží nebo že si s vámi hraje. Buďte na koni vy a jakmile se začnete trápit – dejte od toho ruce pryč. Někomu pomůže vybrečet se do polštáře, někdo potřebuje sníst tuny čokolády, jiný se utíká schovat do náruče kamaráda či kamarádky a někomu pomůže hodina jógy nebo kickboxu. Hlavní je vydržet pár kritických prvních dní a nechat bolest odplout pryč. Po každé bouřce se vyjasní – na to nikdy nezapomínejte.

Starověcí filozofové byli neskutečně moudří. Epiktétos kdysi řekl „Je jenom jedna cesta za štěstím a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.“ A měl pravdu.

 

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu