Všechno se to stalo před pár měsíci a já se ještě teď neuvěřitelně stydím. Kdybych nemusela chodit do školy, asi bych jen tak z domu nevyšla. Na jedné party u kamaráda jsem se hrozně opila a oni si mě pak natáčeli na video. Dodnes se mi všichni smějí a já mám z ostudy kabát. Vím, že už se nikdy nechci takhle zřídit, ale čas už bohužel nevrátím.
Do třídy s námi chodí kluk, který už dvakrát propadl, a tak je starší než my všichni ostatní. A právě on nás pozval k sobě domů na party. Rodiče neměl doma, mají velký dům, takže přišla téměř celá třída a pár jeho kamarádů. Moc jsem se tam těšila, s kamarádkami jsme se nemohly dočkat, že poznáme i starší kluky, a tak jsme si s přípravou na party daly záležet.
Doma jsem řekla, že spím u kamarádky, jen těžko by mě pustili na oslavu ke staršímu klukovi, který navíc u nás ve třídě neměl nikdy tu nejlepší pověst. Všechno bylo dokonale naplánované a už celý týden jsme se nemohly s holkami dočkat, až bude pátek. Když jsme dorazily, všichni kluci ze třídy, i ti starší, už tam byli a náramně se bavili.
Všude bylo hrozně moc alkoholu, se kterým jsem já osobně ještě moc zkušeností neměla. Jistě, nějaké to pivo jsem už vypila, ale tvrdý alkohol jsem zde ochutnala poprvé. Samotný mi nechutnal, ale smíchaný s colou a limonádou se dal vypít. Vlastně mi tyhle drinky po chvíli začaly moc chutnat, a tak jsme do sebe klopila jednu skleničku za druhou.
V hlavě úplné prázdno
Od poloviny večera si už nic nepamatuji. Vím, že jsme se zpočátku náramně bavili, popíjeli jsme, bavili se všichni dohromady, ani nevím, kam se mi ztratily kamarádky, a tak jsem se bavila hodně s klukama. Myslela jsem si, jak nejsem vtipná a zábavná a doslova jsem měla pocit, že zářím. Jenže pak už mám obrovské okno, ráno jsem se vzbudila na podlaze v obývacím pokoji, byla jsem celá špinavá a vůbec jsem netušila, co se stalo, navíc mi chyběly kalhoty.
Vstala jsem a začala je hledat ale marně. Bylo mi zle, moc zle. Utíkala jsem po chvíli na záchod, kde jsem zvracela snad půl hodiny. Takhle se už nikdy nechci cítit, a to mělo teprve přijít to nejhorší.
Víš, co jsi dělala?
Když vstali i ostatní, začali se hromadně hrozně moc smát a ukazovat na mě, jeden přes druhého vykřikovali, zda si něco pamatuji, jestli vím, co jsem minulou noc dělala. To já jsem ale neměla ani tušení. Zčervenala jsem a bylo mi stydno, zároveň jsem však chtěla vědět, co jsem dělala a hlavně, kde mám své kalhoty.
Po několika minutách smíchu, mě vzal jeden kluk ven a ukázal na strom na zahradě, tam byly mé kalhoty. Nevěděla jsem, jak se ta mohly dostat, rychle jsem si pro ně šla a oblékla jsem se. Chtěla jsem odejít domů, ale to mě zastavil spolužák, u kterého party byla a řekl mi, že si to musím nejprve po sobě uklidit. Jenže co si vlastně mám uklidit, zeptala jsem se a na to vypukl další hromadný výbuch smíchu.
Video, které všechno vysvětlilo
Ukázali mi video, na které snad nikdy nezapomenu. Na tom asi půlhodinovém videu jsem řádila jako pominutá. Zjistila jsem, že jsem nejprve dělala striptýz, a proto ty kalhoty na stromě, dál jsem se nedostala, protože jsem se pozvracela a namířila to do jejich krásného a velkého bazénu. Pak jsem se přesunula do bytu, kde jsem stihla pozvracet ještě podlahu v kuchyni.
Na videu pak bylo vidět, jak jsem spadla na zem a nemohla se zvednout, nohy mě neposlouchaly, ale já potřebovala na záchod, chtělo se mi čůrat, to jsem nestihla také a pomočila jsem se na podlahu jen kousek vedle toho, kde jsem zvracela. Když mě chtěly holky odvést, nemohly se mnou hnout, vlastně mě jen vláčely po zemi.
Nedokázala jsem si stoupnout, jen jsem žvatlala ani mluvit jsem pořádně nemohla. Pak mi daly napít a na té podlaze v obývacím pokoji, kam mě dovlekly, mě jen přikryly dekou a nechaly spát. Já si myslela, jak jsem zazářila, a přitom jsem se jen obrovsky ztrapnila. Mám štěstí, že jsem neskončila v nemocnici s otravou alkoholem.
Smějí se mi ještě dnes a na party už mě nikdo pozvat nechce
Od té doby mám z ostudy kabát, cítím se ponížená a neskutečně špinavá ještě teď. Pak mi ještě dodatečně kamarádky povídaly historku, jak jsem se ještě před striptýzem snažila sbalit jednoho z těch starších kluků, prý jsem se po něm plazila, snažila se ho líbat, ale on mi pokaždé uhnul.
Dál už jsem raději nechtěla ani nic slyšet. Nejen, že se mi všichni, kdo na party byli nebo ti, kteří viděli ono video, stále smějí, už mě nikdo na žádnou party pozvat nechce a já se tomu vlastně ani nedivím.
Je mi to všechno moc líto, už nikdy nebudu tolik pít a vlastně mám pocit, že snad už nikdy nevylezu ze svého pokoje, tedy kromě školy.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
