Cigarety se z nevinné zábavy proměnily v mou noční můru. Ze začátku mi pomáhaly zahnat myšlenky na rozchod rodičů a trable v lásce, dnes si mě ale úplně zotročily. Dokonce jsem se kvůli nim musela vzdát svého velkého snu.
Tento článek vychází z reálného příběhu zaslaného naší čtenářkou. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Nechutnaly mi!
Když jsme s kamarádkami v 16 poprvé zkusily cigarety, nikomu z nás nechutnaly. Dusily jsme se, zvracely jsme – a ta hnusná pachuť nám zůstala v puse ještě hodně dlouho. Pamatuji si, že jsme se shodly na tom, že nechápeme, proč to lidé dělají. Dobrovolně si ničí zdraví něčím tak smradlavým.
Pak jsem se ale ocitla na večírku, který pořádal jeden kluk, který se mi líbil. A ten kouřil jako fabrika. Byl swag! Na večírku jsem se k němu připojila. Aby řeč nestála, nabídl mi cigaretu. Prvně jsem chtěla odmítnout, ale říkala jsem si, že nebudu hrát důležitku – a cigaretu jsem si od něj vzala. Snažila jsem se co nejvíc maskovat kašel a nechuť. A asi mi to šlo dobře, protože si se mnou začal povídat o tom, jaké cigarety kouří rád, a že jsou lepší než doutníky, které si dříve vyráběl dokonce sám. Najednou jsem se přistihla, že už mi kouř z cigaret tolik nevadí.
Začali jsme spolu chodit
Matyáš si mě na večírku všimnul a domluvili jsme se, že si druhý den někam zajdeme. Bylo nám spolu hezky, začali jsme spolu chodit. S tím se ale pojilo i kouření. Stále jsem mu nechtěla říct, že mi cigarety nechutnají a že mi jejich kouř smrdí. Místo toho jsem si dávala jednu za druhou, jako on. A postupem času mi začaly chutnat.
Musela jsem na něj pořád myslet! Škola mi byla fuk, začaly se mi zhoršovat známky. Naši mi nakonec dali zaracha a musela jsem místo volného času s Matyášem šrotit matiku. Vídali jsme se aspoň ve škole, kde jsme se o přestávce líbali a chodili si tajně zakouřit ven před školu. Zjistila jsem, že mi cigarety pomáhají dostat se do lepší nálady. Když jsem si pak svoji krabičku otevírala už ráno cestou do školy, cítila jsem, jak mi je lépe a cítím se volněji.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Anna a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Konec lásky! Cigarety zůstaly!
Matyáš se se mnou po pár měsících rozešel! Po matuře odjel do zahraničí, odkud mi ani nezavolal, a po čase se jen ozval se slovy: „Je konec.“ Byla jsem z toho smetená! Tolik jsem ho milovala! Na žal mi pomáhaly cigarety, kterých jsem v té době začala kouřit opravdu hodně. Došlo mi ale, že jsou dražší, než jsem si myslela. Místo oblečení, které jsem si dříve z kapesného mohla kupovat, mi nyní zbývaly jen peníze na cigarety. Zjistila jsem, že jsem se během těch pár měsíců vypracovala ke slušné závislosti. Už ráno jsem si dala aspoň dvě a po škole hned další. Denně jsem vykouřila celou krabičku.
Krásné pocity zmizely
Už se nedostavoval ten krásný pocit volnosti, který jsem díky cigaretám ze začátku zažívala. Ten byl nahrazen zvláštní potřebou si rychle dát čouda. Když jsem si nedala aspoň jednu cigaretu, byla jsem nervózní a naštvaná. Zjistila jsem, že nade mnou má ta blbá krabička větší moc, než jsem si myslela. Rozhodla jsem se, že s tím praštím. Vydrželo mi to jen jeden den, potom už jsem byla tak nervózní, že jsem si musela dát hned dvě za sebou. Nebyla to ale jen špatná nálada, co mi dělalo starosti.
Měla jsem slíbené, že budu moct jít na koncert Ariany Grande. Odkládala jsem si na něj peníze a naši slíbili, že mi zbytek přispějí. Moc dobře ale věděli, kolik mám našetřeno. Co už netušili je, že jsem všechny peníze utratila. Nezbylo mi nic. Z peněz, co jsem dostávala, mi tak tak vycházelo na několik krabiček, co jsem za týden potřebovala. Těsně před koncertem mi bouchly nervy a rozbrečela jsem se sama nad sebou! Přiznala jsem matce, že se mi nedaří seknout s kouřením.
Sice byla naštvaná, ale pak řekla, že spolu najdeme způsob, jak s tím skoncovat. Snad se to podaří. Už vážně nechci smrdět jako popelník a ničit si zdraví!
