Mnohdy je touha po dokonalé postavě tak velká, že si ani neuvědomíte, kde je ještě zdravá hranice hubnutí, a kdy už vás ovládá nemoc. Linda začala hubnout a zlepšovat si svou fyzičku na popud své trenérky. Polykala namočené vatové tampóny, které jí pomáhaly otupit hlad, až zkolabovala a probrala se až v nemocnici.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Láska ke koním
Linda od malička milovala koně a věnovala jim podstatnou část svého života. Ze školy běžela rovnou do stáje za svým koněm a strávila s ním zbytek dne. Měla také svou vlastní trenérku, se kterou se připravovala na závody a každý den spolu trénovaly skoky přes překážky. Po tréninku ještě upravila svému milému zvířeti stáj, pořádně ho vykartáčovala a někdy se šla jen tak projít na pastviny.
Nová trenérka
S novou trenérkou se spousta věcí změnila. Měla na Lindu podstatně větší nároky než ta předchozí. Chtěla, aby její svěřenkyně dosahovala lepších výsledků, a proto jeden z jejích požadavků byl, aby ubrala na své váze a zlepšila si fyzičku. Linda nebyla žádná baculka. Byla to dobře stavěná holka krev a mlíko, ale přesto potřebovala pár kilo dostat dolů. Trenérka ji namotivovala natolik, že se Linda rozhodla její rady uposlechnout a začala na sobě makat.
Linda si připravila nový hubnoucí plán
Začala pravidelně běhat. Běhala do školy, také ze školy do stájí, a když měla volnou chvíli mezi tréninkem a starostí o svého koně, využila ji opět k běhání po pastvinách a přilehlých lesích, místo toho, aby si na chvíli odpočinula. Makala na sobě opravdu tvrdě. Výsledky se dostavily poměrně brzy. Linda shodila kila, která podle její trenérky měla navíc, a ta byla spokojená. Chválila ji za to, jak precizně na sobě pracuje.
Lindě to nestačilo, chtěla prostě víc
Přestože trenérka byla spokojená s Lindinou váhou i fyzičkou, té to přestalo stačit. Chtěla víc. Byla jak rozjetý vlak. K běhu si naordinovala také posilování a své nové zálibě podřídila podstatnou část svého dne. Připadala si však, že je to pořád málo. Stále nebyla spokojená s výsledky, a proto přistoupila k dalšímu kroku. Začala ubírat na jídle. Vlastně se snažila jíst ve velmi omezené míře, nebo raději vůbec, pokud to bylo možné.
Linda dostala velmi zlý nápad. Začala polykat namočené vatové tampóny
Linda nejedla, ale pocit hladu byl velmi nepříjemný. Častokrát ji přemohl a ona snědla vše, co bylo po ruce. Potom ji to trápilo a měla výčitky svědomí, že se tak moc najedla a zase přibere. Přemýšlela, jak hlad obejít, a nakonec ji napadlo, že když bude místo jídla polykat vatové tampóny namočené ve vodě, ošálí tím pocit hladu a nic nepřibere. Ze začátku bylo polykání tampónů nepříjemné, ale po pár dnech si na to zvykla a přišlo ji to naprosto v pořádku.
Zdravotní problémy na sebe nenechaly dlouho čekat
Pár dní se nic nedělo a Lindě vůbec nedocházelo, že tohle už není jen normální touha po dokonalé postavě, ale nemoc, která přišla nenápadně a začne ji ničit. Začaly jí vypadávat vlasy a žloutnout zuby. Bývala často unavená a celkově se necítila dobře, jako před tím. Její nálady také kolísaly, ale pořád si myslela, že má celou situaci pod kontrolou. Dostavily se i první dávivé reflexy, ale neměla pořádně co zvracet.
Zkolabovala a málem ji to stálo život
Linda se všechno snažila před okolím maskovat, ale když po jednom tréninku při sesedání z koně spadla v mdlobách na zem a probrala se až v nemocnici, věděla, že je zle. Doktoři odhalili nejenom jí, ale také jejím rodičům, co se děje. Snažili se Lindě vysvětlit, že svým chováním si mohla přivodit smrt, a vlastně od ní ani už nebyla daleko. Když to Linda slyšela z úst doktorů, znělo to hrozivě – a až to ji otevřelo oči, co sama sobě prováděla.
Postupně se ze své nemoci dostává
Je to už rok, co se málem zabila, a stále musí docházet na ambulantní léčbu, která jí však velmi pomohla. Hlídají ji teď všichni. Nejen doktoři, ale také rodiče a její trenérka. Linda se naštěstí nemusela vzdát své lásky ke koním a může jezdit dále, těší se na závody, ale teď už jezdí pro radost a z lásky ke zvířatům. Nehoní se jen za lepší fyzickou kondicí a za dosažením lepších sportovních výsledků.
Linda si uvědomuje, jakou zrádnou nemocí prochází, a ví, že ještě nemá úplně vyhráno, ale je dost silná na to, aby s tím bojovala. Minimálně teď je na dobré cestě k životnímu vítězství.
