Alice měla vždycky komplex z toho, že její prsa neodpovídala jejím požadavkům. Měla je malé – a styděla se za to. Nerada stála vedle svých kamarádek, které byly více obdařené než ona, protože jí to přišlo divné. Začala si svou podprsenku vycpávat ponožkami, jenže jednoho dne jí vypadly, a od té doby se jí spolužáci smějí.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Komplex z malých prsou
Alice byla vždycky drobnější hubené postavy, a to se odrazilo také na jejích prsou. Tvarově je měla pěkná, ale velmi malá. Záviděla všem svým kamarádkám, které si mohly dovolit nosit trička s hlubokým výstřihem, protože do něho měly co dát, na rozdíl od Alice. V zimě jí to ani tak nevadilo, snažila se svůj komplex maskovat svetry, ale přicházejícího léta se děsila. A tohle ji hodně trápilo.
Ve škole záviděla svým kamarádkám
Nejhorší to bylo ve škole. Často se snažila nenápadně koukat na prsa svým spolužačkám a záviděla jim, že na ně příroda nezapomněla a nadělila jim prsa větší. Bylo jí líto, když nějaký kluk z jejich třídy okomentoval prsa její kamarádky.A když měli místo tělesné výchovy jen na bazén, raději se vymluvila na nemoc, jen aby se před ostatními nemusela ukázat v plavkách.
Alice dostala nápad, který řešil alespoň částečně její komplex
Jednoho dne si doma před zrcadlem zkoušela oblečení, ale pořád jí k dokonalosti chyběly větší prsa. Vzala proto ze skříně pár ponožek a vycpala si podprsenku. Najednou se cítila o poznání lépe. Prohlížela si sebe samu v zrcadle ze všech stran a dostala nápad. Když nebude nosit vysloveně velké výstřihy, nikdo nepozná, že tam má ponožky a bude konečně vypadat sexy. Třeba si jí i kluci všimnou.
Svůj nápad vyzkoušela hned druhý den
Na nic nečekala a hned druhý den si do podprsenky dala ponožky a vyrazila do školy. Ohlasy na sebe nenechaly dlouho čekat. Kluci si toho hned všimli a dali jí to patřičně najevo. Její kamarádka ji pochválila, že ze sebe konečně shodila ty neforemné svetry, které nosila celou zimu a moc jí to sluší. Alice si připadala jako v sedmém nebi. Její sebevědomí rázem stouplo o sto procent.
Nešťastný předklon všechno změnil
Takto vymóděná chodila Alice do školy celý týden. S každým dnem rostlo její sebevědomí čím dál tím více, a ona se konečně cítila šťastná. Sem tam musela odběhnout na záchod, aby zkontrolovala, zda jsou ponožky na správném místě, ale jinak bylo všechno fajn. Až do osudného momentu, kdy jí upadl sešit na zem a ona se pro něj prudce ohnula. Jedna z ponožek jí vyklouzla a spadla na zem.
Celá třída se jí vysmála
Chvíli se nic nedělo a Alice se zaradovala, že to nikdo neviděl. Rychle sebrala ponožku a chtěla utíkat na záchod. Jenže v ten moment za sebou uslyšela svého spolužáka. „To si děláš srandu. Ty si vycpáváš podprsenku ponožkami?“ V ten moment nastalo ve třídě hrobové ticho, které propuklo v hlasitý smích celé třídy. Alice zmateně utekla na záchod a vrátila se z něj, až začala další hodina. Celý den pak poslouchala posměšky a měla co dělat, aby nezačala brečet.
Koronavirová karanténa ji pomohla
Doma to Alice nevydržela a celý den proplakala. Najednou jí její ponožkový nápad nepřišel tak moc fajn a bála se jít do školy. Druhý den se jí spolužáci pořád posmívali a vtipkovali. Nikdo ji od osudného dne neřekl jinak než „ponožka“. Alice snad byla jediná ve třídě, která byla vděčná, když pan ředitel ve školním rozhlase oznámil, že je poslední den školy a začínají všem koronavirové prázdniny.
Nyní Alice stále sedí doma a na ostudu, kterou si udělala, před uzavřením škol pomalu zapomíná. Doufá však, že její spolužáci na to také zapomenou a až se vrátí jednoho dne do školních lavic, bude všechno tak, jak bylo dřív.
