Chybovat je lidské. Mohla jsi například nedopatřením nepozvat kamarádku na svou narozeninovou oslavu, nebo jsi dříve mluvila, než myslela a řekla jsi někomu něco škaredého, co ho urazilo nebo mrzelo. Co se stalo, se nedá vzít zpět, ale můžeš se pokusit vypořádat se s vinou, kterou teď cítíš.
Nejprve se za svou chybu omluv tomu, komu ublížila
Omluva je základ jakékoli další konverzace s někým, komu jsi ublížila. Nemusí ji přijmout hned, možná taky nikdy, ale ty budeš vědět, že jsi nestrčila hlavu do písku, přijala si svou chybu a chtěla jsi udělat alespoň základ pro její nápravu. Když jsi například nepozvala kamarádku na své narozeniny, pozvi ji například dodatečně na dívčí pyžamovou párty jen ve dvou. Strávíte čas spolu a tvá kamarádka bude vědět, že ti na ní záleží.
Vinu můžeš cítit také z neudělaných úkolů
Někdy můžeš cítit vinu za něco, co jsi neudělala. Nemusela jsi nikomu ublížit, ale místo toho, aby ses učila do školy, nebo splnila domácí práce, koukala ses na televizi. Teď se cítíš provinile, protože jsi nesplnila to, co jsi měla. Napravit to můžeš hned. Už neodkládej povinnosti, které máš a udělej je hned. Uvidíš, jak rychle se ti uleví. Pro příště si dej pozor na to, aby se to neopakovalo, a ty jsi nemusela opět zažívat pocit viny z neudělané práce.
Neklaď na sebe přehnané nároky a odpusť si
Každý člověk občas neudělá to, co má. Můžeš být unavená, nebo sis toho na sebe naložila tolik, že to ani nezvládneš udělat. Nebuď kvůli tomu smutná. Zažeň pocit viny a odpusť si. Jsi jen člověk, ne žádný stroj, který musí být dokonalý. Pokud však dokola děláš stejnou chybu, zamysli se nad tím, kde je ta příčina, proč to děláš, a pokus se ji odstranit. Například si stanov menší cíle, které se dají splnit.
Vinu čas od času zažívají všichni lidé a je jen na tobě, jak často ji budeš cítit a co budeš dělat proto, aby ses jí zbavila. Nikdo není dokonalý, ani ty nemusíš být, ale snaž se žít tak, aby ses za sebe nemusela stydět.
